Neberte život příliš vážně, stejně z něj nevyváznete živí...

Poslední písmenka

27. listopadu 2006 v 18:56 | Lenči blogísek |  Texty
...jak moc můžete ztratit,jak moc času promarnit. nečekejte na poslední chvíli, smrt nepočká.
Byli dobří přátelé. Viděli se,ale jen jednou do roka. Na letním táboře. Těch 10 dní se snažili využít do poslední minuty,vteřiny. Stále byli spolu. Pořád si měli co říct,skvěle se spolu doplňovali, byli sehraná dvojka.Všichni je měli rádi, patřili mezi oblíbené...
Poslední noc strávili spolu venku pod hvězdnou noční oblohou. Procházeli se a povídali si. Zastavili se uprostřed pole. Bylo chladno a tak ji on obejmul. Krásná chvíle. Oba si přáli,aby nikdy neskončila, ale ani jeden to neřekl nahlas. Báli se porušit to krásné co mezi nimi bylo. Padala hvězda. Oba upřeli pohledy na tu krásu.
,,Přála jsi si něco?''
,,Samozřejmě a ty?''
,,Ano.Snad se to splní...''
,,A co jsi si přál?''
,,To ti nepovím jinak se mi to nesplní a to by byla velká škoda.''
A o trochu pevněji ji obejmul. Začala padat mlha a tak se rozhodli,že půjdou spát. Na schodech se k ní vrátil a dal ji pusu. Sotva se ji dotkl, ale jako by jí projel blesk.
,,Dobrou noc.''
Popřál ji a odešel do svého pokoje.
Tábor skončil. Občas se potkali,ale jen zběžně na pár chvil. Chyběl jeden druhému,ale nepřipouštěli si to.Vždyť to není možné...nebo co se to tedy tu noc stalo?
Jednou ji,ale přišla zpráva...
AHOJ!JAK SE MAS?MOC RAD BYCH TE ZASE VIDEL...
Ani nevěděla proč, ale srdíčko jí zaplesalo radostí. Nechtěla si přiznat, ale ten její kamarád ji chyběl čím dál víc. A hlavně jeho objetí...
AHOJ,CELKEM DOBRE TAKY BYCH TE CHTELA VIDET...
Odeslala zprávu a s napětím čekala na odpověď.
NEVIM CO SE TO STALO,ALE PROSTE TI MUSIM NECO RICT...
Celá se chvěla a čekala co se dál stane,co ji chce říct? Potěší jí to, a nebo zlomí srdíčko?
A CO?MUZES MI TO PROSIM RICT.NETRAP ME PROSIM...
Poslala zprávičku a čekala na odpověď..
On mezitím kráčel po ulici a měl plnou hlavu jenom ji. Nevěděl jak to napsat, že mu schází čím dál víc, že každý večer před spaním myslí na ten poslední večer. Na večer kdy padala hvězda a on si přál, aby se jednou odhodlal a řekl ji co cítí. Bezmyšlenkovitě kráčel po ulici a ťukal do mobilu ty nejkrásnější slovíčka. Blížil se k přechodu a nezvedl svoje krásné oči, v kterých se ona vždy topila. Zmáčkl odeslat. Byla to poslední věc co udělal...
Ona čekala a dočkala se.
ODPUST MI, JSEM HLUPAK, ZE JSEM TO NEUDELAL DRIV. TOLIK CASU JSME ZTRATILI... STALE NA TEBE MYSLIM. ZJISTIL JSEM, ZE BEZ TVEHO OBJETI NEMUZU BYT. STALE MI SCHAZIS. ZAMILOVAL JSEM SE...DO TEBE.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lenja Lenja | Web | 27. ledna 2007 v 12:01 | Reagovat

tak kopíruj aspoň se zdrojem...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama